Genetika a barvy.

Dědičnost barev u kavalírů a kingů

Dědičnost barev se řídí podle zákona, který objevil J. Mendel. Komu je podobný potomek, záleží na genech předaných mu rodiči, kteří je zdědili od svých rodičů a ti zase od svých atd. …

Každý živočich je produktem svých zděděných genů. To platí i pro dědičnost barev pro kavalíry a kingy. Každý rodič dává svému potomkovi geny i pro barvu, Jsou to buď geny dominantní (zřetelné) nebo recesivní (v přítomnosti genu dominantního nezřetelné, jsou potlačeny, maskovány).

 

Nejprve se budeme zabývat děleným vybarvením – tricolor a blenheim.

Gen pro tricolorní barvu je gen dominantní, gen pro barvu blenheim je recesivní.

To znamená, že když je u psa přítomen gen TR barvy, je pes prostě tricolor!

Pes barvy tricolor pocházející z rodičů tricolor a blenheim, má jednak TR gen, jednak BH gen, po každém svém předkovi jeden. Je proto možné, aby dva jedinci, oba v barvě TR měli spolu štěňata třeba jen v barvě BH. Záleží na genech, jaké jim předali jejich rodiče.

Zda určitý TR pes (po obou TR rodičích) nese oba geny jen pro stejnou barvu, můžeme zjistit nejdříve po vzorku cca 200 potomků, aby se mohlo hovořit o jistotě předpokladu obou dvou genů pro stejnou barvu. Zapamatujeme si pravidlo, že BH má geny jen pro BH barvu, nic jiného svým potomkům nemůže předat! Ve vrhu dvou BH nemůžeme očekávat nic jiného než-li BH štěňátka.

 

Stejný princip platí i pro jednobarevné kavalíry.

Black and tan, ač má pálení, je klasifikován jako pes jednobarevný. Zde je dominantní barvou opět černá, recesivně barva ruby. V praxi to znamená, že dva jedinci ruby nemohou mít spolu jinak zbarvená štěňátka než-li ruby, protože jiný gen prostě nenesou! Dva psi black and tan mohou mít spolu i ruby štěňátka, přenechali-li jim předci každému gen i pro ruby barvu.

 

Křížení jednobarevných a strakatých jedinců.

Situace se výrazně komplikuje, když jednobarevní psi jsou pářeni s jedinci dělených barev (tzv. strakáči). Zde je dominantní jednobarevná vloha. Rodič předává nejen gen pro určitou barvu, ale i gen určující vybarvení – jednobarevné nebo strakaté.

Black and tan je dominantní vůči všem ostatním barvám. Spáříme-li jedince různých barev, tato bude dominantní a tak většina štěňat bude black and tan, i když ponesou vlohu pro strakatost.

Tím mohou vznikat problémy v dalších spojeních těchto, na pohled jednobarevných psů. Kromě toho štěňata narozená ze spojení jednobarevných se strakáči budou mít často nesprávné zbarvení, objevuje se bílá barva na jednobarevných, plášťové vybarvení u strakatých, hlavy bez bílých lysin apod.

Na druhé straně může takové spojení vylepšit strukturu a množství srsti, povahu, barvu očí a další žádoucí vlastnosti. Mnoho šampionů se může pochlubit předkem s jiným dělením barev, nežli má on. Navíc se tímto křížením udržuje jednotný typ plemene u všech čtyř barevných variet.

 

Nahodilost a modifikace genů.

Mějme na paměti, že při působení Mendelova zákona se vyskytuje i nahodilost, značně nám pak komplikuje předpoklad i modifikování genů. Bude mít blenheim nebo ruby kaštanovou nebo pískovou barvu? Bude mít black and tan ohnivé pálení a kovově lesklou srst? Modifikující geny určují množství bílé barvy u tricolorů a blenheimů. Velmi tmaví jedinci budou mít plus modifikároty. Desetibodovou stupnicí dospějeme k velmi světlým jedincům s mínus modifikátorem.

Objevování bílé na nohou, prsou a bradě u jednobarevných psů, známé jako „irské značení“ je opět způsobeno modifikátorem. Tyto odchylky se často vyskytují náhodně. Pokud jsou žádoucí, může je chovatel podporovat a využívat ve svém chovatelském programu, jsou-li nežádoucí, je potřeba je z chovu vyloučit.

 

Mimořádně s stává, že se gen nereprodukuje přesně, což způsobuje změny v progenech a

nazývá se mutace. Protože mutující gen ztratil schopnost reprodukovat např. černou barvu, mohou být oči velmi světlé a nos hnědý až špinavě růžový. Toto světlé zbarvení je nežádoucí, dává psíkovi nehezký výraz a proto je třeba s tím bojovat.

Přijal se zvyk nespojovat příliš mnoho generací stejných barev, ale tím se rozhodně nezvýší sytost kaštanové barvy a pigmentace. Pro zlepšení sytosti barev nebo pigmentace je nutné použít do chovu alespoň jednoho jedince s těmito vlastnostmi, je lhostejno, zda je stejně zbarven jako druhý – „opravovaný“ rodič.

Jen takto můžeme u některých štěňat očekávat vylepšení daného „problému“.

Tricoloři se občas rodí bez znatelného pálení pod ocáskem, či nad očima. Stává se to obyčejně tehdy, když je na těchto místech přítomno velice málo černé barvy nebo dokonce žádná.

Mimořádně vzácně se vyskytne vrh, který jakoby zdánlivě nedodrží zákony dědičnosti. Např. byl popsán vrh štěňat black and tan a ruby, jejichž rodiče byli tricolor a blenheim, což je podle tohoto tvrzení nemožné. Protože je ale známé, že štěňata mohou mít bílou barvu v plynule se měnícím rozsahu od několika bílých chlupů až k velmi široké náprsence a bílým nohám, jsou uvedená štěňátka vlastně tricoloři a blenheimové s maximálně plus modifikujícím genem, který způsobuje, že jsou takto tmavě vybarvená.

Nicméně, jestliže se ve vrhu kavalírů vyskytnou nezvyklé nepravidelnosti, je dobré se přesvědčit, že fenu náhodně nenakryl pes jiného plemene. Je to nebezpečí velkých psinců, fena držená v bytě bývá hlídána pečlivěji, než-li majitelova dcerka.

Celé toto povídání se zakládá na dostatečně vyzkoušené praxi anglických chovatelských stanic kavalírů.

 

Zásadně platí, že:

BT je dominantní ke všem barvám!

TR je dominantní k BH a RU!

RU je dominantní k BH!

BH je recesivní ke všem barvám!